Koláčové běhy v Bujanově

Historie obce

První písemný záznam o Bujanově pochází zřejmě z roku 1347, kdy je zván Angreren, v roce 1400 Anger, v roce 1446 Bujany, 1461 Bugianow, v roce 1530 Angrarn, 1654 Angarn, v roce 1720 Ongern, zde se zřejmě jedná o rakouský dialekt, v roce 1789 a 1841 se uvádí Angern, v roce 1923 je úřední název Bujanov.
Jméno Angern pochází od obyvatelského jména Angerer což znamená "lidí bydlící na travnatém místě, pažitě", takže se zřejmě říkalo bí den Angerern. Časem jedno er zanilo. České jméno Bujany znamená ves Bujanů. Bujan je staročesky hýřil, v moravském nářečí je bujana kráva silná s lalokem pod krkem. Jde o slovo ve vztahu k bujeti a bujný. Název tedy pochází od povahy místa travnatého, úrodného, nebo od povahy lidí, kteří zde žili.
Bujanov náležel dříve k Suchdolu, který býval asi osídlenější, což se dalo vysledovat i podle charakteru staveb. V Suchdole byly více grunty, v Bujanově pak spíš chalupy. K Bujanovu se připomíná, že roku 1347 Pavel z Harachu dal zde lán role kláštěru Vyšebrodskému na zádušní mši své matky. Harachové v této době byly významný rytířský a později hraběcí český a rakouský rod, jehož potomci údajně ještě dnes žijí v Rakousku.
Dále se připomíná, že roku 1461 obci Bujanovské Bohoněk z Omlenice louky na Vitíně prodal.
Z 16. června 1490 se připomíná, že český král Vladislav II odeslal z polí u Zongru /Angern/ v Rakousích listinu při své cestě z Čech do Uher, kde v městě Šinkovy na Váhu se sešel s deputací království uherského s níž projednal některé podmínky, než bude zvolen i králem uherským.